www.f3x.org

Projekt ROXY

22.06.2010 09:10

 ROXY je celokompozitový soutěžní model kategorie F3B. Dvoudílná křídla se vzepětím do jednoduchého V jsou vyrobena klasickou sendvičovou technologií za použití uhlíku 80g/m2 vně, 1,3 mm Herexu mezi a skla 50/m2 uvnitř od nosniku dozadu. Před nosníkem je na vnitřní vrstvu použitý opět uhlík 80ka a tvoří tzv. D-BOX. Pásnice nosníku z UMS rovingu jsou nalaminovány na šlupku a za mokra propojeny se sendvičovou stojinou. Trup je vyroben z jednosměrné uhlikové tkaniny i plátna. VOP má momentálně uhlíkové pouze hlavní a pomocné nosníky. Polovinou VOP mi prochází anténa 35MHz přijímače, proto se mi nechce řešit uhlíkový potah.

 

Vývoj
V lednu 2008 jsem se domluvil s Františkem Bayerem na dodání jeho modelu LADY2. Celou sezónu jsme společně ladili ideální seřízení a konstrukci celého modelu. Františkovi do té doby chyběla zpětná vazba od ostatních pilotů a řekl bych, že jsme odvedli kus perfektní práce a model dotáhli do maximálních výkonů.

Nicméně na podzim jsem přišel s myšlenkou, že bychom v tom mohli pokračovat a udělat nový “supermodel”. František se chytil na 100%! Celý projekt jsem se snažil od začátku koordinovat tak, abychom se vyvarovali chyb z let minulých a maximálně zužitkovali všechny naše mnohaleté zkušenosti. Bylo jasné, že je nutné rozdělit úkoly mezi několik lidí.

Nejlepší aerodynamik, kterého jsme měli k dispozici byl náš kamarád z klubu, Tomáš Souček. Dlouhé roky pracoval ve VZLU v Letňanech jako specialista teorie aerodynamiky. Tomáš na mou nabídku nadšeně přistoupil. Spolupráce s ním byla naprosto dokonalá. Jeho teoretické znalosti jsou opravdu na vysoké úrovni a “nezaujatost” dlouholetým působením v kategorii F3B velikou devizou! Výsledek jeho práce byl alfou a omegou budoucího úspěchu nového modelu. Jeho přístup k projektu byl naprosto profesionální. Nápomocen mu byl program XFoil…

Dalším členem týmu se stal Libor Malák, který je opravdový génius na technická řešení čehokoliv. Dlouhé roky létal F3F na vysoké úrovni a byl u toho, když jsme kolem roku 1999 začali s Jardou 3skou “opravdově” létat F3B. Dělal nám v té době trenéra a neodpustil NIC. Naše výkonnost tenkrát šla rapidně nahoru. Libor spolupracoval na celkovém návrhu stroje a jako svou prioritu zpracoval základní koncepci trupu a jeho vnitřní uspořádání

Dalšími do počtu :-) jsem byl já s Frantou. Já jsem se snažil jednak přispět veškerými zkušenostmi z mnohaletého soutěžního létání s modely F3B a zároveň celý projekt koordinovat. Zajišťoval jsem dohled nad kreslením všech polotovarů ve 3D a kontrolu vlastního frézování. Vyráběl jsem první formu na trup, která se bude dále přepracovávat podle aktuálních požadavků.

František Bayer zajistil v podstatě většinu vlastní výroby forem jak křídel tak VOP. Frézování probíhalo negativně. Do polotovarů se laminovala kopyta, která se do finální podoby dokončovala ručně za pomocí přípravků a měrek.

V prosinci 2008 jsme si udělali první pracovní víkend u mě doma, kde jsme si ujasnili většinu požadavků na nový model a každý si odnesl své úkoly na další dva měsíce.

Vlastnosti nového modelu měly být následující:
Při úloze C a B výkonnější než Lady 2
Navržen pro rychlý start na vleku a dynamičtější přechod do výstřelu
Při úloze A jsme byli ochotni ustoupit ze špickových vlastností Lady 2 ve prospěch rychlosti a vzdálenosi
Celkově jsme chtěli snížit škodlivý odpor
Za všech režimů měl být model dobře ovladatelný a “hodný”

Koncepce:
Půdorys křídel měla vycházet z modelu Lady 2-osvědčený a funkční
Zvětšení štíhlosti
Vzepětí do jednoduchého V
Dvoudílná křídla
Maximální snížení průřezu trupu při zachování rozumného prostoru pro vybavení

 

 

 

Do února Libor navrhl optimální průřezy trupu, tak aby šla použít všechna dostupná miniserva. Zároveň se do trupu vejde jakýkoliv kvalitní přijímač, s čímž jsem měl u některých komerčních modelů problémy. Do modelu Roxy se bez problémů vejde rx Futaba G3 5114, stejne tak jako JR 10. Závaží se vkládá též do trupu a v olovu ho může být až 1450 gramů. Motýl je dvoudílný a nasouvá se na uhlíkové hranolky zalepené natvrdo. Spojka křídel je pochopitelné uhlíková dutá se třemi stojinami. Použití vysokopevnostního uhlíku UMS je samozřejmostí! Táhla VOP tvoří bowdeny z 2mm uhlíkové tyčky vedené ve vylaminované šachtě na vnitřní stěně trupu. Vstup k elektronice a šachtě závaží je momentálně kabinkou. Možnost svlékací špice je stále otevřena.

Když mi Tomáš poslal optimální půdorys křídel, myslel jsem že omdlím a dále bych to raději nechtěl rozebírat. Nicméně jeho aerodynamické argumenty zvítězily, a tak jsem mu dal za pravdu a zadal kreslení ve 3D. Výpočty jednoznačně ukázaly hloubku klapky 20%. Řešení posledních 20% polorozpětí je z hlediska profiláže převratné, nicméně křídlo je v těchto místech již velice tenké a těžko se vyrábí. Celkově je na polovině křídla použito 6 profilů. Na každém z nich Tomáš pracoval zvlášť a je optimalizován pro danou část křídla. Profily jsou mezi sebou různě překroucené a rozhodně ne vždy jen do negativu! Stupně jsou proměnlivé. Profil VOP je opět velice tenký. U kořene je při obdobné hloubce jako měla LADY2 o cca 3mm tenčí! Konce VOP mají profil žiletka.

První prototypy jsme s Františkem vyrobili s náhony křidélek a klapek klasickými táhly. Myšlenka systému RDS je výborná, nicméně v případě modelu Roxy se obávám, že bude opět problém s prostorem v klapce. Každopádně díly na RDS jsou již připravené.

V současné době jsem s modelem Roxy odlétal jen několik startů a pouze rozsáhlé testování a nasazení v ostrých soutěžních podmínkách sezóny 2010 ukáže, na kolik se celý projekt podařil. Na stránkách www.f3x.biz naleznete vše o modelu ROXY.

Vytvoření nového závodního modelu byl úkol nelehký a fakt, že se jedná o nekomerční stroj, toto ještě více podtrhuje! Děkuji všem kteří podpořili naši myšlenku jak svou pomocí, tak i nemalými finančními prostředky!

Pavel Marek

 

Vyhledávání

Kontakt

Pavel Marek

    
 JITOM-JIŘÍ TŮMA